Rozjímání nad šálkem

Námět na vynález

9. srpna 2017 v 20:41
Napadlo mne to včera, když jsem už asi podesáté četl tentýž řádek v jedné knížce. Z jednoho pokoje křičela televize, na kterou se dívala Eliška (neteř), z jiného pokoje vyhrával na plné... zkrátka hodně nahlas počítač, u kterého seděl Honzík (druhý neteř). A za okny hučel pán orající své políčko (teda ne on, hučel ten jeho parostroj). A já si říkal - proč ještě nikdo nevynalezl sluchátka, ze kterých by se do uší linulo ticho ?

Alergie

15. června 2016 v 21:28
Alergii na pyl, čili sennou rýmu, mám snad odjakživa a už jsem si na ni zvykl. Abych tak řekl, vím si s ní rady. Někdy ji i dokonce ignoruji a tvrdohlavě čichám ke kytičkám, bezohledu na šimrání v nose a nutkání kýchnout. V sezóně navíc snídám malé modré lentilky, které dost pomáhají, takže nemám takovou spotřebu kapesníků, jako kdysi před lety.

Konec půstu

27. ledna 2016 v 17:12
Po pěti dnech internetového půstu už se konečně zase můžu "připojit" i z domu. Je fakt, že napsat či přečíst nějaký ten e-mail můžu případně i z práce, pokud se pan ředitel nedívá. Ale není to ono. Jednak se to správně nemá (však víme) a jednak mám většinou tolik práce, že těch pár minut odpočinku potom musím dohánět, třeba i po pracovní době.

Loni a letos

1. ledna 2016 v 20:14
Kdybych neměl právě teď před očima datum na monitoru počítače, ani bych nepoznal, že se změnil letopočet. Že už není "loni", nýbrž už dvacet hodin máme "letos"; to "letos" které ještě včera bylo "příští rok". Jednak to venku pořád bouchá, jako by byl stále ještě silvestrovský večer, jednak zatím nepozoruji žádnou zásadní změnu oproti loňsku.

Ještě k těm čtečkám...

18. září 2014 v 21:48
V předposledním článku jsem psal o svém názoru na elektronické čtečky knih, potažmo na tablety (nemyslím ty z lékárny) a jiné elektronické hračky, které takovou funkci nabízí. A protože jsem byl vždycky zastáncem papírové knížky, tento svůj postoj jsem taky patřičně prezentoval. Jenže okolnosti mne donutily názor změnit. Cítil bych se jako pokrytec, kdych se o té skutečnosti alespoň stručně nezmínil a nepřiznal ji.

Nerad bych

17. června 2014 v 18:10
Pokaždé, když listuji a luštím písmenka v mé oblíbené "Stoplusce" myslím na tu samou věc. Snad se nedočkám doby, kdy už budou papírové časopisy minulostí a veškerá periodika budou k přečtení jen v tabletech, smartphonech a podobných "hračkách." Časopis, to je přeci něco, co si buď koupíte v trafice, nebo najdete v poštovní schránce. Složené, nebo stočené do ruličky a třeba i provlhlé, pokud je zrovna deštivo.

S poctivostí...

3. června 2014 v 17:30
... nejdál dojdeš. V tomhle duchu jsem byl vychovaný. Jenže poslední dobou mám dojem, že to v životě mají snazší a dál dojdou ti, co mají ostré lokty, obratnou pusu a nulové svědomí. Naopak člověk, který se snaží jednat slušně a poctivě, bere ohled na okolí a radši sám sobě něco upře než aby jednal nečestně, nedojde prakticky nikam. A ještě je okolím vnímaný jako hlupák, který se stydí nebo bojí udělat "něco", čím by si přilepšil jen proto, že to není úplně fér.

Ale mám-li si vybrat, budu raději za toho hlupáka.

Překážky

22. ledna 2013 v 9:11
Za těch ... no řekněme několik nemnoho let co trajdám po tomhle světě, všiml jsem si jedné zvláštní skutečnosti. Často jsme stavěni do situací, které nás nutí překonat některou ze svých slabších stránek či bolístek. Asi jako kdyby rodič ponořil své vody se bojící dítko do rybníku, aby se naučilo plavat a zbavilo se tak nadobro svého strachu, před kterým by jinak celý život utíkalo.

Jak na sebe vyzrát ?

22. listopadu 2012 v 20:39
Člověk téměř neustále vymýšlí nějaké strategie, plány, postupy a finty. Je hloupé, když neví, jak vyzrát na druhého. Však daleko hloupější, když si nedokáže poradit sám se sebou. Já už se léta snažím vymyslet, jak se naučit ráno vstávat včas.

Čeho je moc ...

30. října 2012 v 17:29
Koloval za mého (velmi)mladého věku vtip, tedy spíše hádanka: Je jich moc a jsou všude, co to je ? Tenkrát bylo odpovědí jméno populární skupiny Kelly family, mající tolik členů, že by to stačilo na dvě hokejová mužstva i s rozhodčími a ještě by zbylo na lavičku náhradníků. Ale nic proti nim, některé jejich písničky se mi líbí.

 
 

Reklama