Fotohraní

Měsíc

Úterý v 22:43
Měsíc mne odjakživa přitahuje, fascinuje. Hlavně v kulatém období - čili úplňku. A tak, když se před pár dny ocitl v zatmění, neodolal jsem, abych nešáhl po foťáku. Vykloněn z okna několikrát jsem cvaknul. Jen tak bez stativu (ač jej kdesi ve skříni mám). Pravda, výsledek je mírně rozmazaný (částečně se to rozmazání ztratilo při zmenešní snímku), ale cosi na něm přeci jen vidět jde. I stín naší rodné planety vpravo dole.

Fotograf na lovu

5. srpna 2017 v 20:35
- Pane Vrabec, můžete mi postát modelem ? Tak pozooooor, vyletí ptáček

Zapomenuté

5. prosince 2016 v 20:02
Před pár dny jsem při hledání jistého souboru v počítači narazil na pár fotek, které jsem si před dvěma a půl měsíci dal stranou s tím, že je použiji na blog. Obrázky doplatily na moji sklerozu a dlouhé týdny mlčky čekaly, jestli na ně přeci jen dojde řada. Tak až teď, kdy už pomalu nastává čas Vánoc a obrázků se sněhuláky, ozdobenými stromky a cukrovím, uveřejňuji těch pár fotek, které jsem pořídil koncem léta a počátkem podzimu. Bude to taková poslední vzpomínka na teplé slunečné dny, zelenou rozkvetlou trávu a bzučící tvorečky, než to vše definitivně překryje mráz a sníh.

Prázdninové úlovky

13. srpna 2016 v 20:18
Nu, správně bych měl napsat, že jde o úlovky ze dnů dovolené. Prázdniny já neměl a nemám, to je výsada dětí. Ale na druhou stranu, proč bych těm třem týdnům volna nemohl říkat prázdniny ?
Včeličky jsou tvorové krásní a navíc užiteční. Dávají nám med, vosk a žihadla.

Poletuchy

7. června 2016 v 18:44
Jako malý jsem si tuze přál vidět UFO. Hlavně za tmy, na noční obloze, jsem očima pátral po něčem, co se pohybuje abnormálně rychle, bliká, nebo mění barvu. Přes všechnu snahu a vykroucený krk jsem nikdy nic, co by opravdu nasvědčovalo návštěvě mimozemšťanů, nezahlédl. I když - kdo ví. Třeba některý z těch zářících bodů na černém nebi nebyla hvězda ani vzdálená planeta, ale něco docela jiného...

První hokusy

27. března 2016 v 12:28
Tak jsme se začali seznamovat. Můj nový kamarád - kouzelná malá černá skříňka a já, věčný amatér a laik, co se fotografování týče. Prozatím mám dojem, že elektronika vítězí nad člověkem, že ten malý přístrojek je chytřejší než já. Umí spoustu věcí a já tak nějak pořád tápu, kdy co a jak použít. Takže to, co mi zatím z aparátu vychází, je hodně svérázného charakteru, často ve své rozpatlanosti nepublikovatelné. Nicméně pár snímků na ukázku následuje.

Dovolená

9. ledna 2016 v 15:08
Kdybych si mohl vybrat, kam jet na dovolenou, zvolil bych hrad. Třeba ten na následujících obrázcích. Ale ne v současné době, nýbrž v době před několika sty lety. Alespoň na pár dnů okusit tehdejší život. Zažít na vlastní kůži časy, kdy nechodily "esemesky," ale poslové se zapečetěnými listinami, kdy se jezdilo na koních místo pendolínem a oběd se nesháněl v supermarketu, ale v lese s kuší v rukou. Zajít si do středověké krčmy v podhradí na pár korbelů piva, v noci pozorovat hvězdy z hradeb, aniž by výhled kazily pouliční lampy. Zápasit na kolibišti v brnění a s mečem v ruce o krásné dámy.


3x se zvířátky

14. října 2014 v 19:30
V poslední době jsem toho moc nenafotil. S tím svým "parostrojkem" se domlouvám stále hůř, naposled mi při ostření předváděl jakési čmouhy a proužky a taky sem tam výstažně zablikal jako světlo na přejezdu. Na druhou stranu mi v počítači už delší čas leží kupa fotek, které bych chtěl promazat a roztřídit podle kategorií, jak to vždycky dělám a pořád se k tomu nemůžu přinutit. Jak to děláte, když máte něco dělat, a radši byste dělali něco jiného ?

Letní hrátky

9. září 2014 v 22:24
Letní prázdniny nám skončily a tak nezbývá, než se těšit na další. Dobrá zpráva - za 42 týdnů jsou tady. Letní prázdniny, to je kromě horka, vedra a pařáků taky hlídání dětí. Alespoň pro babičky, dědečky a některé strejdy a tety. Jakkoli se tahle činnost může zdát lehkou, někdy dá i docela zabrat. Nicméně má i svá kouzla. Tak třeba já, dnes dospělý muž (aspoň dle občanského průkazu) se v době hlídací vracím do let klukovských a hraji si, jako by mi bylo deset. A když se pustím do zápolení s takovým LEGEM, neznám čas a okolí.

Všechno možné

12. května 2014 v 18:51
Asi si udělám doktorát z hmyzologie. Poslední dobou se to kolem mne hemží broučky, mouchami a brablenci, já na to vždycky jen koukám a nevím, na co to vlastně hledím. Bezpečně poznám komára (dle píchnutí a odporného zvuku), klasickou mouchu domácí a nějakou tu včelku a vosu (včela dává med, vosa žihadlo). Jo a ještě čmeláka (to je taková ta obézní přízemní včela).

 
 

Reklama