... aneb koutek jednoho kafaře

Děvět dnů

14. září 2017 v 20:06 |  Kafařův notýsek
Mám-li být přesný, devět pracovních dnů. Mám-li být ještě přesnější, devět dnů počínaje pondělkem jednoho týdne a konče čtvrtkem následujícího týdne. Mám-li být naprosto konkrétní, devět dnů mezi dvěma závozy papáníčka pro dětičky do školičky v rámci projektů "Ovoce do škol" a "Mléko do škol". Jde o dny, kdy skáču radostí, že nemusím počítat bedýnky s ovocem, zeleninou, jogurty, pitíčkem a nevím čím ještě, pak to všechno třídit a chystat na hromádky pro jednotlivé třídy a nakonec ještě vydávat dětem jako babička v šátku na tržnici. Nic proti babičkám a nic proti tržnici.


Do konce předešlého školního roku bylo přitom všechno jinak. Mléko se vozilo tak třikrát-čtyřikrát do roka a až na nějaké drobné administrativní záležitosti (třeba letět přes dvě budovy za kolegyní a té pak s vyplazeným jazykem hlásit, že přijelo mléko) se mne tato věc nijak zvlášť netýkala. Co se mne týkalo, to bylo ovoce a zelenina. Ale vozilo se jen pro první stupeň a vždy šlo pouze o přebrání zásilky. O "rozhození" do tříd se postaraly samy učitelky (budiž jim to dodatečně chválou). Akce jednou za 14 dní - vlastně to bylo příjemné nabourání stereotypu (i když jsem, odbíhaje od rozdělané práce, občas i nadával - to přiznávám).

Od září se vozí jednou za dva týdny jak ovoce tak i mléčné výrobky a navíc pro celou školu (čili pro cca 350 žáků). Zajímalo by mne, jak tohle řeší v jiných institucích Mně se představa, že každý druhý pátek ráno trávím dvě hodiny motáním kolem beden s ovocem moc nezamlouvá. Minulý pátek to bylo prvně.

Pro představu - před osmou jsem od dodavatele přebral nektarinky, bílé jogurty a jakýsi džusík. Do devíti jsme s kolegyní dělali ve "skladu" hromádky podle počtu žáků ve třídách. V následující necelé půlhodině jsem napsal pro kolegu školníka objednávku na tekuté mýdlo, zalil kafe, načmáral cedulky na ony hromádky, abych lépe poznal, která je pro kterou třídu, upil si kávy, běžel nachystat cedulky do skladu, vrátil se do kanceláře, trošku posnídal, upil kávy a přemýšlel, co ještě honem udělat. Před půl desátou jsem běžel ke svým milovaným hromádkám a za okamžik už vydával dětem jejich příděly. To šlo poměrně rychle, takže po deseti minutách jsem byl už zase v kanceláři a srkal stydnoucí kafe. Kdosi mi přinesl vrátit prázdnou bedýnku, tak jsem s ní chvátal zpět na místo činu. Po zbytek přestávky jsem se motal mezi kanceláří a onou místností o patro níž, které říkám "sklad," ale která dříve sloužila jako šatna hladovým dětem jdoucím na oběd (jelikož je před jídelnou). Nu a v deset, po skončení přestávky, jsem šťasten zasedl k papírům a počítači. Prý že je administrativa sedavé zaměstnání.

Právě jsem v poločasu. Ještě týden a bude to tu zase. Nemám raději onemocnět nějakou neodkladnou chorobou ?

PS. Omlouvám se za ten dlouhatánský "výlev", ale já se z toho prostě musel vypsat.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jarka Jarka | Web | 15. září 2017 v 17:16 | Reagovat

Nevím, jak moc jsi zavalený prací a jak moc tě to třídění, hromádkování a vydávání vytrhuje od kancelářské práce, ale mě by to určitě bavilo. ;-) Člověk ani netuší kolik toho může zvládnout, ty očividně spoustu, neboť jsi kluk šikovný, určitě si dokážeš zorganizovat práci a pan ředitel i kolegyňky jsou rádi, že tě tam mají! :-D

2 Sugr Sugr | E-mail | Web | 16. září 2017 v 7:00 | Reagovat

Práce s kolegyní musí být být fajn, já jsem na práci v práci sama a je to dost i fyzická makačka, takže..., ze všeho špatného lze si vzít do dobré Víťo. ;-)
Neodkladná choroba nic nevyřeší. ;-)

3 bavi-mne-to bavi-mne-to | Web | 16. září 2017 v 14:02 | Reagovat

Není nic horšího, než když se člověk nudí. :-D . A pocit z dobře vykonané práce je k nezaplacení. A teď ještě k Tvým větičkám u mně na blogu. Ty verše to není můj výmysl. Je to jen úryvek z basně celé.
Košíky již jsou vrchovaté,
vy na květy však vzpomínat,
Jak rozkvetly a zrůžověly
a přiletěly první včely.
Ta tam je křehká krása jejich,
žebříky vidíš po álejích
a na drátě...........
     Já totiž už docela dost pamatuji a toto jsme se ve škole učili :-D
Hezký víkend!
Hanka

4 vik vik | E-mail | Web | 17. září 2017 v 12:27 | Reagovat

[1]: Děkuji za kompliment :-P On mi práci hodně (a rád) organizuje ředitel [:tired:]  Nu, třeba i tomu chystání ovoce a jogurtů a vydávání přijdu jednou na chuť :-)

[2]: Jo, je pravda, že jsem na to aspoň nebyl sám. A že choroba nic nevyřeší, to vím. ;-)

[3]: To je pravda. Když se člověku něco povede, nebo má pocit, že toho dost zvládl, cítí se pak hezky :-)  Za verše děkuji, já tuhle básničku neznám. Tak jsem ji aspoň konečně poznal. :-)

5 Hanka Hanka | 17. září 2017 v 18:17 | Reagovat

Jestli mohu přidat názor, je to všechno o organizaci práce. Je to zatím krátká doba, až se to zaběhne, bude to lepší. Nakonec uznej, horší práci má horník, sklenář atd. a tebe může hřát pocit, že tě většina dětí bude mít spojeného s nektarinkou, hruškou nebo ochuceným mlékem, možná jogurtem, neznám ten váš sortiment. Ti nejmenší si možná řeknou, to je pan zahradník, co nám vypěstoval ta krásná jablíčka nebo to je ten dojič, který se právě vrátil s plnou putýnkou čerstého mlíčka, jen si odskočil od vemínka. No řekni, není to krásné? [:tired:]  :D  :D

6 vik vik | E-mail | Web | 17. září 2017 v 19:57 | Reagovat

[5]: Noo, takhle jak to čtu, zní to moc hezky. :-) Za pár dnů, až budu zase chystat, třídit a vydávat... bude se mi to dělat líp, když si na tenhle Váš komentář vzpomenu. Takže moc děkuji ;-)
A ano, uznávám - nejen horník či sklenář, ale i jiní mají těžší a míň vděčnou práci. ;-)

7 MirekČ MirekČ | Web | 11. října 2017 v 7:51 | Reagovat

Nehraničí to už s mobbingem? O_O

8 vik vik | E-mail | Web | 12. října 2017 v 20:11 | Reagovat

[7]: Já to radši nezkoumám, nebo bych zjistil, že možná jo :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama