... aneb koutek jednoho kafaře

Komentáře

1 Ivet Ivet | Web | 21. října 2013 v 19:46 | Reagovat

Jo chlapče, život utíká rychleji než si stačíme uvědomit! :-(
Muži, tedy ti, které znám, se vyznačují tím, že si myslí, že čas utíká jen ženám! Bohužel, jediná spravedlnost na světě je ta, že utíká všem stejně! ;-)  :-)

2 Jarka Jarka | Web | 21. října 2013 v 19:54 | Reagovat

Ale ale, už to tak vypadá, že na tebe s tím podzimem přišel nějaký smutek na duši. Taky ráda vzpomínám na doby minulé a nejlépe se vzpomíná nad starými fotkami. Můj taťka byl vášnivý fograf-ametér a zůstala po něm halda albumů. Není nad to, usadit se do křesla, položit si některý album na kolena a listovat a vzpomínat. Mám to prohlížení moc ráda a naštěstí, ve mě nevzbuzuje nostalgii. Věřím, že tvá posmutnělá nálada je jen přechodný stav a zase se na tvůj svět usměje sluníčko. 8-)

3 Anna Anna | Web | 21. října 2013 v 21:11 | Reagovat

Jarka to vystihla přesně s tou podzimní nostalgií :-) Já jsem na tom úplně stejně jako ty. Už jen prstíčkem hrabu po vzpomínkách z dětství. Co jiného zbývá, když člověku současnost nic nového, na co by rád vzpomínal, nepřináší.

4 JiHei - Fotografie JiHei - Fotografie | E-mail | Web | 21. října 2013 v 21:17 | Reagovat

Pěkné fotečky, Viku...:)Někdy je takové ohlédnutí příjemné, taky si občas zavzpomínám, ale spíš se snažím koukat  dopředu... 8-) Né, že by tam na mě čekalo něco extra ohromujícího, ale ta zvědavost... 8-) Mě prostě vždycky zajímalo, co je za rohem :-D 8-)  ;-)
Měj se moc hezky, Viku! :-)  :-)

5 lentilka lentilka | 22. října 2013 v 4:19 | Reagovat

A jé. Taky tě stíhá podzimní melancholie? Tak jí moc nepropadej.. ;)

6 hablina hablina | Web | 22. října 2013 v 9:56 | Reagovat

Pustina vocáď pocáď, když jdu dvacet kilometrů a nikde žádná hospoda, toužím po civilizaci :-D

7 bretislav bretislav | 22. října 2013 v 10:43 | Reagovat

To taky znám, rád se vracím, ale nemělo by to vzpomínání být na úkor přítomných a příštích potřebností a nemělo by taky příliš deptat bolestínskou dušinku, která v nás může dřímat v různě vyvinuté formě podle nátury. Nojo, kluci z Foglarovek! A jestlipak, Viku, znáš k nim ještě kluky a holky od Randsoma? Srovnatelná dobrodružství pro nás, věčné idealisty a snílky! :-)

8 MirekČ MirekČ | Web | 22. října 2013 v 11:35 | Reagovat

A na všech fotkách všudypřítomné dráty ... :-(

9 vik vik | Web | 22. října 2013 v 19:04 | Reagovat

[1]: Když já mám dojem, že mi utíká stále rychleji a rychleji. Tak jak může utíkat všem stejně ? :D

[2]: Taky se moc rád probírám starými fotkami. Máme jich spoustu, černobílých (ty mám nejradši), velkých malých .. no prostě moc. :-D

[3]: Asi bychom se měli naučit dělat si ty nezapomenutelné chvíle pořád, i do budoucna, nějak sami. Ale jak, co ? :-)

[4]: Vnukla si mi JiHei moc zajímavou myšlenku - být zvědavý, co přinese zítřek. To je nádherný přístup k životu :-) Děkuji ;-)

[5]: Až uslyšíš ránu, tak jsem se propadl na dno :-D

[6]: Jooo, hospoda je pro mne ta příjemnější stránka civilizace :-P

[7]: Foglarovky čtu pořád. Teď zrovna Hochy od Bobří řeky, už ani nevím pokolikáté. Ale Randsom .. to mi nic neříká. :-|  Jsem rád, že nejsem sám tím věčným snílkem a idealistou. :-)

[8]: Tak přiznávám bez okolků, toho jsem si ani nevšiml. 8-O  Je fakt, že v našich končinách je to dráty přímo prošpikované. Nezadrátovaný koutek přírody aby člověk pohledal. :-|

10 bretislav bretislav | 23. října 2013 v 7:25 | Reagovat

Viku, najdi si na netu Arthur Ransome a mrkni na komentáře k jeho knížkám. Napsal jich řadu o dobrodružstvích "Vlaštovek" a "Amazonek" - čtveřici sourozenců a dvou sester, které prožívali se svými plachetnicemi na "pustém" ostrově (i jinde) o prázdninách. Báječné dětství! :-)

11 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 24. října 2013 v 17:12 | Reagovat

Jo chlapče - kdeže loňské sněhy jsou :-)

12 johanes johanes | E-mail | 7. listopadu 2013 v 16:25 | Reagovat

...je to jen důkaz, jak ta naše civilizace se zakořeňuje všude kolem nás...za chvíli bude problém potkat na cestě kaluž... [:tired:]

13 Anna Anna | Web | 14. prosince 2013 v 18:34 | Reagovat

Koukám, koukám, že delší dobu nepřibyl článek. Tak doufám, že nám Vík napíše recenzi na pokračování Hobita ;-)

14 Ilma Ilma | E-mail | Web | 19. prosince 2013 v 12:18 | Reagovat

Tolik mi to připomíná chvíle, které sama prožívám. Ať se kouknu kamkoliv, všechno je jiné, než bylo. Na místech, kde jsem bývala ráda, není nic z toho, kvůli čemu jsem tam chodívala. Doba jde dopředu a zřídkakomu jde o ty abstraktní, nemateriální věci. Nejen tyto chvíle, příroda a celkově uchylování se ke vzpomínkám přivádí na duši naprostý smutek a nostalgie se může rozjet v plném proudu. Asi bych to nezvládla popsat lépe než ty. Tvé články dýchají, ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.