na Blog.cz

Říká se, že když na něco moc myslíme, promítne se nám to "něco" ve spánku do snu. Nu, nevím. Jsou věci, na něž myslím pořád a zdát se mi o nich nechce (i když bych třeba i rád, kdyby jo). Zato taková drobnost, jakože jsem měl na dnešek naplánovanou cestu do Brna, mi předešlou noc docela poznamenala.

Dnes místo čtení nabízím něco k poslechu. Nejdřív hudba pomalejšího rázu. Tuto písničku napsala (a nazpívala) před padesáti lety country zpěvačka s uměleckým jménem Skeeter Davis poté, co jí zemřel otec.

Já vím, nic originálního. Určitě se najdou tací, kterým tohle dvojverší bude povědomé. Především to budu já a pak několik dlouhodobějších návštěvníků, kteří pamatují časy Kafekoutku ještě před loňským červencem; tenkrát jsem s úmyslem skončit všechny dosavadní články smazal. S nimi i dva příspěvky o akupunktuře - to je ono píchy píchy v úvodu. Kýchy kýchy je moje nerozlučná kamarádka senná rýma.